Prevence u tlakového vzduchu: Jak zabránit poruchám, ztrátám a nestabilitě výroby

Proč je tlakový vzduch údržbové riziko

Tlakový vzduch je v mnoha provozech považovaný za „samozřejmý zdroj“. Přitom právě jeho kvalita výrazně ovlivňuje spolehlivost pneumatických komponent a stabilitu technologie. Stlačený vzduch pohání ventily, válce, prvky automatizace, ale také systémy pro dopravu materiálu a generování vakua.

Pokud je vzduch příliš vlhký, zvyšuje se riziko:

  • urychleného opotřebení a poruch,
  • koroze, rzi a degradace těsnění,
  • nestabilního chodu pneumatických prvků,
  • výpadků a nestability manipulace,
  • skrytých energetických ztrát.

Mezi typické příčiny patří poddimenzovaná sušička stlačeného vzduchu, rozšíření kompresorové stanice bez přepočtu kapacit, případně zhoršené podmínky v teplejším prostředí výroby.


1) Nejčastější problém: vlhkost ve stlačeném vzduchu

Proč je vlhkost kritická

Vlhkost ve vzduchu urychluje:

  • korozi a rez na vnitřních částech pneumatických rozvodů,
  • degradaci těsnění a membrán,
  • zadírání a nestabilní chod ventilů,
  • poruchy pneumatických válců a pohonů,
  • nestabilní generování vakua (kolísání výkonu ejektorů).

Vlhký vzduch se často projeví i tím, že zařízení „funguje, ale ne spolehlivě“ – drobné výpadky, pomalejší pohyby, nepravidelné reakce ventilů, vyšší poruchovost.

Prevence: co nastavit jako standard

  • Správně dimenzovaná sušička (nejen podle minulosti, ale podle aktuálního stavu provozu)
  • Kontrola rosných bodů a pravidelná verifikace, že sušička skutečně drží parametry
  • Kondenzátní hospodářství: funkční odvaděče kondenzátu a jejich pravidelný servis
  • Odlučovače a filtrace: minimálně základní stupeň ochrany pro citlivé spotřebiče

Doporučení z praxe: Jakmile se ve výrobě rozšíří technologie (nové stroje, více spotřebičů, vyšší odběr), tlakový vzduch bývá první systém, který začne „docházet“ – a problém se maskuje tím, že kompresor stále běží.


2) Tlak a průtok: stabilita je důležitější než „vysoký tlak“

Typická chyba provozů

Místo řešení příčiny (úniky, nevhodné řízení, poddimenzované rozvody) se často zvedne tlak „o trochu výš“. To krátkodobě pomůže, ale dlouhodobě:

  • zvyšuje spotřebu energie,
  • zhoršuje úniky,
  • zrychluje opotřebení pneumatických komponent.

Prevence: pravidla pro stabilní síť

  • Nastavit pracovní tlak jen tak vysoký, jak je nutné (ne vyšší)
  • Monitorovat tlakové poklesy v čase (typicky ve špičkách)
  • Zkontrolovat dimenzi rozvodů a tlakové ztráty na filtrech, regulátorech a rychlospojkách
  • U citlivých zařízení použít lokální stabilizaci tlaku (regulace blízko spotřebiče)

3) Úniky: nejdražší problém, který „není vidět“

Proč jsou úniky tak nebezpečné

Úniky tlakového vzduchu jsou čistá ztráta peněz – platíš energii, ale nedostáváš výkon. Navíc způsobují:

  • častější spínání kompresorů,
  • nestabilitu tlaku v síti,
  • zhoršení podmínek pro vakuové okruhy a pneumatické pohony.

Prevence: jak to dostat pod kontrolu

  • Pravidelný audit úniků (ideálně měřitelný, ne jen „poslechem“)
  • Standard pro opravy: co se opravuje okamžitě a co jde do plánu
  • Přehled hlavních míst úniků a jejich opakování (bez dat se to řeší pořád dokola)

A/nebo si zajistit podporu od firmy Pema Kompresory. Vynikající a hlavně vysvětlující přednášku z konference FORMY a PLASTY můžete najít na záznamu zde:


Ovšem z hlediska prevence je doporučené, respektive nutné řešit i druhou stranu a to stranu spotřeby.

Jednou z oblastí, kde se velmi často zbytečně plýtvá energií, je generování vakua pomocí ejektorů. Prevence znamená řízení spotřeby, ne jen „funkci pro funkci“.

Ano, velmi podceňovanou oblastí prevence je spotřeba vakua – zejména u ejektorů, kde spotřeba vzduchu může být překvapivě vysoká. Prevence tady není o tom, aby vakuum „nějak bylo“, ale aby:

  • systém nevysával zbytečně dlouho,
  • nedržel nadměrnou hodnotu vakua,
  • nespínal neustále bez řízení,
  • měl logiku úsporného režimu.

Konkrétní přístup k úsporám a správnému nastavení vakua (min/max hladina, hystereze, stabilní režimy) popisuje článek zde.



Závěr: bez dat není udržitelná prevence a tedy ani úspory

Je v závěru jedno, jestli řešíte formu, stroj, nebo spotřebu tlakového vzduchu. Vždy platí jedna zásadní věc: udržitelná preventivní údržba stojí na datech, jejich dostupnosti a sdílení.

V realitě bývá problém v tom, že:

  • měření existuje, ale je roztříštěné (sešity, excel, e-maily)
  • servisní zásahy nejsou zaznamenány a pokud ano, nemají jednotnou strukturu
  • fotky, poznámky a závěry se ztrácí,
  • stejná závada se řeší opakovaně, protože chybí historie a souvislosti.

Právě tady dává velký smysl servisní systém MLIT, který pomáhá sbírat, strukturovat a sdílet data velmi jednoduše a efektivně. Díky tomu je možné:

  • rychle ukládat servisní záznamy včetně fotek a poznámek,
  • udržet přehled o opakujících se problémech (zanášení okruhů, výkyvy průtoků, vlhkost ve vzduchu),
  • sdílet informace mezi údržbou, výrobou i vedením bez zbytečných ztrát,
  • budovat znalostní základnu, která zrychluje diagnostiku a snižuje riziko prostojů.

Výsledkem je vyšší stabilita procesu, kratší reakční doba, lepší využití lidí v údržbě a reálně nižší servisní náklady – protože PM se přestává opírat o domněnky a začíná stát na ověřených záznamech.


Pozvánka: FORMY a PLASTY 2026

Pokud tě téma údržby, stability procesu, úspor energií a moderních přístupů k servisu zajímá, rádi Vás uvidíme na konferenci FORMY a PLASTY 2026.
Máte zájem se zúčastnit? Napište nám na tycova@jansvoboda.cz.